Přece nebudu nosit chcíplého brouka ...

jewel beetle

Jo, toto může být dost ohavná představa, ale ... existuje jistý druh brouků (zřejmě se v článku dopustím pár biologických nepřesností, budiž mi odpuštěno ;) ), jejichž krovky jsou tak stylové, že se prostě používají pro výrobu šperku. Anglicky se těmto krasavcům říká dokonce přímo "jewel beetle", tedy něco jako "šperkový brouk". Jedná se o některé zástupce rodu Sternocera, jejich krovky se odedávna používaly zejména ve východní a jihovýchodní Asii k dekoraci všeho, co jimi dekorovat šlo. Tato tradice sice pomalu upadá, ale na druhou stranu se tento parádní materiál začíná šířit mezi výrobci bižuterie a korálkáři po celém světě.
Já jsem se s tímto matrošem poprvé setkala na deviantArt, konkrétně u dámy jménem Ellygator a ta barevnost mě uchvátila. Tehdy jsem ale nečekala, že brzo budu mít možnost si je osahat osobně. Narazila jsem na ně v šumperském obchůdku Rozmanitosti, je to zapadlý krámek "na Točáku", kterého si nejspíš ani nevšimnete, nicméně určitě stojí za návštěvu. Najdete tam překvapivě široký sortiment zboží zejména z oblasti dárkových předmětů a uměleckých a hobby potřeb. A v patře u kasy se rozléhá maličký korálkový ráj. A tam, v jednom z plastových organizérů, se na mě usmívala i křidýlka těchto asijských brouků, po dvou korunách za kus, toš nekupte to. Udělala jsem ze sebe ohromného blbce a otázala se prodavaček, co to je. Jedna chvilku koketovala s myšlenkou, že to vypadá jak krovky, ale obě se nakonec shodly, že to budou asi skořápky od semínek. Asi je ta představa chcíplého brouka na krku fakt dost odporná ... :D.
I přesto jsem si deset kousků ukořistila. Jak že to teda vypadá a jak se s tím pracuje?
Největší kousek co mám má v nejširším místě asi 1,3 cm a na délku něco kolem 3,5 cm, velikosti jednotlivých kousků se budou o nějaký ten milimetřík lišit. Cenově - v jediném českém obchodě, kde jsou k sehnání, zaplatíte za kus dvě koruny. Na eBay je zakoupíte dvě sta kusů asi za deset dolarů plus mínus autobus plus náklady za dopravu. Z lícové strany mají krásné elektrizující masařkově zelené zbarvení, z rubu jsou hnědočerné. Povrch je lesklý a hladký. Jsou velice lehké a působí křehce, tak jak budete asi od krovek z brouka očekávat. Radši jsem je domů dopravila v krabičce a následně se začla poněkud strachovat co s nimi bude, páč jen tři kousky z deseti měli něco jako dírku - těžké říct zda záměrně. Naštěstí jsou "pružnější" než se zdají a dají se celkem bez problému propíchnout jehlou či provrtat nějakým ručním vrtáčkem. Já využila jehlu, krovku jsem položila na měkkou podložku a šla "bodat". Chtělo to trochu hrubé síly, ale celá akce proběhla beze ztrát. No a s dírkama se s nimi bude pracovat mnohem příjemněji.
Každopádně jsem ráda, že se tento zajímavý a exotický materiál vyskytl už i na našem trhu a i když věřím tomu, že spoustě lidí bude připadat nošení "chcíplých brouků" odporné, další velké skupina se nechá zlákat krásnou kovově smaragdovou barvou, no a tomu zbytku nakecáme, že to jsou semínka :D